Mám chuť surfovat na německé vlně.
Začnu otázkou. Také vám učení němčiny nebo jiného cizího jazyka připadá jako divoká jízda na horské dráze plná prudkých zatáček, smyček, momentů, kdy jste hlavou dolů a těšíte, až budete opět mít pevnou půdu pod nohama?
Já vím, jak vám je. Byla jsem tam také. Málokdy je proces učení přímý, pohodový, brnkačka. Je tomu spíše naopak.
Zamyslete se na minutku a představte si, že jste na horské dráze. Kam nyní směřujete?
Vyjíždíte první strmý kopec nahoru? Svištíte strmě dolů? Přichází úleva v jemné, příjemně se vinoucí zatáčce? Dojíždíte do cíle?
V cizích jazycích to vypadá tak, že prožíváte prvotní okouzlení. Všechno jde samo. Učení vás baví, do té chvíle, než se setkáte s prvním sešupem dolů, než začnete zapomínat, opakovat stále tytéž chyby dokola.
Pak přichází frustrace. A vy se začnete pohybovat někde mezi: „To zvládnu!“, „To nedám!“, „To je strašně těžký“!, „To my vážně jde!“ Pořád taková ta křeč.
K tomu přichází špatný pocit z toho, že pořád nejste dost dobří, únava, zahlcení informacemi, roztěkanost, protože si vaši pozornost žádají další „naléhavé“ věci (žehlení, nákupy, vaření oběda).
Chtěla bych vás ujistit, že to je naprosto přirozené. Stačí se na to jen podívat z jiného úhlu pohledu. Uvědomit si, že už je to zase tady, přijmout to a udělat další potřebný krok.
Wort des Tages: die Achterbahn
Zitat des Tages:
„Du kannst die Wellen nicht stoppen, aber du kannst lernen zu surfen.“ – Jon Kabat Zinn
Meine Fragen