Je chyba opravdu chyba, nebo se to dá vnímat jinak?

Musím se vám přiznat, byl to pěkný trapas. Když jsem to zjistila, polilo mě horko. Seděla jsem před obrazovkou, nevěřícně na ni zírala a v hlavě jsem slyšela hlas mého vnitřního kritika, který mi říkal: „No, to ses teda předvedla. To sis to po sobě nemohla přečíst pořádně?“ Z obrazovky tam na mě koukal PŘEKLEP velký jako Brno.

Cítila jsem, jak ztrácím pevnou půdu pod nohama. A tělem mi procházely střídavě pocity studu a pocitu selhání. Seděla jsem v kuchyni u šálku čaje, ale moje mysl mě vrátila do minulosti. Do okamžiku, kdy jsem na univerzitě napsala svoji úplně první seminárku v němčině a dostala ji zpátky celou červeně podtrhanou. Chyb tam bylo jako máku.

Když jsem ji ukázala svojí spolužačce Sandře, která byla s němčinou mnohem dál než já, protože v té době už prováděla německé turisty po hradech a zámcích a jezdila tlumočit tatínkovi na sjezdy chovatelů akvarijních rybiček, podívala se na mě, zvedla obočí, odklepla si popel z cigarety a prohodila příkře: „To ses teda moc nepředvedla.“

Studem bych se propadla. Tolik mi záleželo na tom, aby to bylo dobré. A já to nedala. V ten moment jsem byla o své nedostatečnosti absolutně přesvědčená. Tenkrát jsem nedokázala ocenit, že vůbec napsání takového textu v jiném jazyce, který se teprve učím, byl čin hodný Herkula nebo Wonder Woman.

Až časem jsem pochopila, že všechno je úplně jinak.

Dnes vím, že chyby jsou přirozenou součástí studijního procesu. Jen na jejich základě se můžeme zlepšovat. Chyby nemají žádnou souvislost s naší sebehodnotou, jen nám ukazují, kterým směrem se máme vydat a na co zaměřit naši pozornost, aby to bylo příště lepší. Tím, že je pojmenujeme, přijmeme, zpracujeme a zvnitřníme, bude každá naše věta, odstavec či celý text vypadat s každým novým pokusem lépe a lépe.

Moje zkušenost z univerzity mě také naučila, abych si pečlivě vybírala ty, kterým svoji práci budu ukazovat a také si promyslela, co od dané osoby chci slyšet.

Pokud chcete povzbuzení, velký potlesk a obdiv za to, že jste po dlouhém váhání a hledání odvahy konečně napsali něco v němčině, ukažte a podělte se o své texty s nejlepší kamarádkou nebo kamarádem, prostě s někým, kdo miluje vše, co děláte.

Pokud ale chcete zapracovat na lepší gramatice, písemném projevu a komunikačních dovednostech, obraťte se na svoji lektorku nebo jazykovou koučku, které důvěřujete a která respektuje vaši zranitelnost. Ona totiž tu cestu prošlapala před vámi a pomůže vám se mnohem rychleji ve vašich chybách zorientovat.

Když píšu tento příspěvek, jsem vlastně vděčná za všechny překlepy, které jsem kdy udělala, za všechny nedokonalosti.

Díky této zkušenosti vám tady nyní mohu psát o tom, jak pracovat s chybami, vnitřním kritikem a kritikou vůbec, ale také vám vysvětlit, jak k tomu překlepu došlo.

Moc ráda píšu. Vedu si deníky, píšu sem na facebookový profil. Popsala jsem už spousty sešitů. Moje deníky jsou plné krásných výrazů, chytrých myšlenek, úvah, nápadů. A jak tak celé dny v těch cizích jazycích ležím, tak mi můj mozek někdy řekne, že toho má vážně dost.

Dělá to dost poťouchlým způsobem. Podsouvá mi anglická slovíčka rychleji než německá nebo naopak, při psaní dělám pravopisné chyby, nebo klidně zaměňuji písmenka a vůbec mi to není divné.

Když přemýšlíte v cizím jazyce, je to, jako byste v posilovně zvedali činky. Náš mozek je úžasný v tom, že nám dovoluje pracovat v obrazech, v souvislostech, ale dokáže být také pěkně líný a nabízet nám to, co je pro něj nejpohodlnější. Je to poťouch.

A tak se snadno stane, že když se vám na papíře vedle sebe potkají slovíčka Häppchen, Schnäppchen, Rotkäppchen a Fettnäpfchen, pak se snadno při dalším psaní stane ze slovíčka Fettnäpfchen slovíčko Fettnäppchen.

Mohla bych se hroutit z toho, že mi něco takového uniklo. Ale nehroutím. Byla to krásná příležitost ukázat vám, že i když máte jazyk na vysoké úrovni, chyb se nevyvarujete. Ale můžete o nich napsat hezký text, který může někoho oslovit a inspirovat.

A protože vás tady chci inspirovat a toulat se s vámi krajinou cizích jazyků, nabízím vám další německé spojení, které mě vážně baví. Vztahuje je totiž přesně k té situaci, kterou jsem vám tady dnes popsala.

Pojďme se na něj podívat.

Wendung der Woche: durch die Lappen gehen

Fotografie od: Лариса Мозговая z Pixabay 

Meine Fragen

Was ist euch neulich durch die Lappen gegangen?

Welche Chance habt ihr verpasst?

Welche Gelegenheit ist euch entgangen?