Dva historické romány, které nebudete chtít dát z ruky

The Signature of All Things – Elizabeth Gilbert

Knihy z pera Elizabeth Gilbert čtu moc ráda a tak, když se mi do rukou dostal její román The Signature of All Things (Podpis všech věcí), který zasadila do 19. století, tedy do období úžasných objevů, velkých cestovatelů a rozkvětu přírodních a humanitních věd, věděla jsem, že mě čeká úžasný čtenářský zážitek.

Byla jsem také zvědavá, jak se jí podaří napodobit atmosféru této doby, jak vykreslí jednotlivé charaktery, na jaká místa své čtenáře zavede a do jaké míry se mnou bude příběh hlavní hrdinky rezonovat tak, jak se to povedlo například Danielu Kehlmannovi v knize Die Vermessung der Welt (Vyměřování světa) nebo Michelu Faberovi v knize The Crimson Petal and the White (v českém překladu vyšel tento román pod názvem Kvítek karmínový a bílý)

Jak jsem postupně knihu četla, nemohla se od ní odtrhnout a s napětím očekávala, co přinese další stránka.

Díky Elizabeth Gilbert a hlavní hrdince jejího románu The Signature of All Things jsem se tedy ocitla v 19. století. A to nejen příběhem samotným, ale i jazykem. 

Společně s Almou jsem objevovala svět přírody a tak není divu, že jsem ty týdny, kdy jsem román četla, trávila mnohem více času v lese, v zámeckých zahradách a parcích, a snažila se pochopit a uchopit Almin vnitřní myšlenkový svět a poznala v jakém prostředí vyrůstala, kdo ji inspiroval a co pohánělo její vášeň pro exaktní vědy.

Happily, Alma came to consider her library work as a kind of indoor gardening, with all the attendant satisfactions of muscular labor and beautiful unfoldings – Elizabeth Gilbert, The Signature of All Things

She worked on improving her botanical drawings – which were never exactly beautiful, but always beautifully exact. – Elizabeth Gilbert – The Signature of All Things

Nebylo to lehké čtení. Byly okamžiky, kdy se mi celý příběh zdál strnulý, příliš popisný a vyžadující velký záběr do historie. A pak, jakoby mávnutím kouzelného proutku Elizabeth Gilbert probudila moji zvědavost a já zatoužila tu knihu prostě dočíst.

Když mě kniha zaujme, dělám si k ní další rešerše. Nesu si to už z doby, kdy jsem sama působila ve vědeckém prostředí a sbírala materiály pro odborné články a knihy. Jsem přesvědčená o tom, že se z každého rozhovoru, který s Elizabeth Gilbert vyšel, mohu hodně dozvědět a naučit. Baví mě celý příběh o její cestě k sepsání tohoto historického románu.

Elizabeth Gilbert o záměru, který ji k napsání románu The Signature of All Things:

 „I wanted to write about what a woman with that much intellect, creativity and energy might do to sublimate her ambitions. I’ve always believed any talent you have that you’re not capable of using becomes a burden, that it metastasizes.„

Elizabeth Gilbert o kreativitě:

 „Creativity is a scavenger hunt. It’s your obligation to pay attention to clues, to the thing that gives you that little tweak. The muses or fairies—they’re trying to get your attention. Something was saying I needed to pay attention to this book.“

The Dictionary of Lost Words – Pip Williams

Další krásný historický román, který jsem nedokázala odložit a tak dlouho jsem obracela jednu stránku za druhou, až jsem se ocitla na té úplně poslední, je z pera Pip Williamsové. 

Román „Slovník ztracených slov“ se odehrává na přelomu 19. a 20. století.  Do češtiny ho z anglického originálu „The Dictionary of Lost Words“ přeložila s velkou péčí a neuvěřitelným jazykovým citem překladatelka a divadelní publicistka Ester Žantovská.

Když jsem knížku objevila v knihkupectví, bylo mi naprosto jasné, že se mnou odejde domů. Vždyť je příběhem slov a o jejich cestě do výkladového slovníku. Sama sebe vnímám jako sběratelku slov a nesmírně mě baví se mezi slovy a jejich významy toulat a hrát si s nimi.

Před příchodem různých aplikací to byly právě kartičky popsané latinskými, německými a anglickými slovy, tvary minulých časů u sloves nebo deklinace podstatných jmen v jednotlivých pádech, které mi byly věrnými pomocníky při učení cizích jazyků. Postupně jsem měla vytvořenou celou kartotéku. Ale to už je dávno. Snad právě proto jsem měla k hlavní hrdince příběhu tak blízko.

Kniha přitáhla moji pozornost i místem, kde se odehrává. Dovolila mi cestovat prostorem a časem, přenést se do Oxfordu na přelomu 19. a 20. století a vidět jej očima malé Esme, která vyrůstá obklopena kartičkami, lístky z kartotéky, se slovy, kde byl uveden jejich původ a i autorství a fráze, ve kterých se objevovala.

Moji studenti se mě ptají, jak se mají nová slovíčka učit, jak si je mají zapamatovat, kde je mají hledat.

Jedna z mých studentek mi nedávno řekla, že to, co se u mně naučila nejvíce, právě je práce se slovíčky a slovní zásobou jako takovou. Její postřeh mě zaujal. 

Osobně nedělím slova na užitečná a neužitečná. Vnímám jejich jedinečnost a hraji si s nimi. Tříbím svůj jazykový jemnocit. Vědomě.

Po přečtení tohoto románu jsem si uvědomila, že jsem si za ta léta vytvořila svůj vlastní slovník milovaných a oblíbených anglických, německých a francouzských slov. K nim se vracím nejraději, ta mě baví, rozesmějí, nebo náležitě okoření to, co píšu nebo říkám. Dají tomu prostě šťávu. Jsou cenným nástrojem mého sebevyjádření v daném cizím jazyce.

Proto mě tak rozesmála pasáž v knize, kdy si Esme povídá se svojí kamarádkou Lizzie o tom, kde se vlastně slova hledají a co je tím hlavním kritériem pro to, aby se nějaké slovo vůbec do Slovníku dostalo.

Lizzie říká:

„Celý svět není Skripko, Essy. Slova se neválej po ulicích, aby si je kdejaká nenechavá holka mohla strčit do kapsy.“

A Esme odpovídá:

„O to přesně jde, Lizzie. Jsem si jistá, že všude kolem nás poletuje spousta nádherných slov, která jen nikdo nikdy nenapsal na kus papíru. A já je chci zaznamenat.„

Jako lektorka cizích jazyků jsem vždy své studenty a studentky vedla k tomu, aby byli pozorní a pozorně se kolem sebe dívali, protože jsem, podobně jako Esme, přesvědčená o tom, že kolem poletuje spousta krásných anglických, německých nebo francouzských slov.

Stačí jen zpomalit, zbystřit a začít si hrát a vytvořit si něco jako svůj vlastní slovník anglických nebo německých slov – ztracených, nalezených, objevených, protivných, zajímavých, nudných, provokujících, něžných, laskavých.

Ona za to stojí a vaše slovní zásoba se o to více rozkošatí. Ve sbírání slov je schované velké štěstí, radost, dobrodružství a vše máme na dosah ruky. A to mě těší, inspiruje a pohání hledat a sbírat nová a nová slova.

Přeji vám krásný čas ve společnosti cizích jazyků