Kouzlo nových začátků

Právě teď prožívám období nových začátků. Už jen když píšu tato slova, mám úsměv na tváři a můj vnitřní hlas mi laskavě říká: “Tam už jsi ale přeci byla tolikrát. Zvláštní, že tě ta touha po objevování nových věcí a radost z toho, jaké poklady tam najdeš, ještě nepřešla.”

Mám to tak. Prostě se na svět ráda dívám očima začátečníka. Baví mě, jak nejdřív přijde nějaký podnět, probudí zvědavost, já si začnu klást otázky a představovat si, jaké to bude, až budu vědět víc. Nejdřív kolem toho našlapuji po špičkách, pozoruji to, porozhlížím se a hledám cesty, kde začít a jakým způsobem to, co mě zajímá pozvat do svého života.

Naučila jsem se, že, když se chci pustit do něčeho nového, musím se zhluboka nadechnout a celou cestu si promyslet. Přeci jen na ní budu celých dvanáct krásných měsíců nebo i déle. Nikdy nemám úplně perfektní plán a nečekám na ten správný okamžik, který většinou stejně nikdy nenastane.

A pak, když žákyně je připravena, učitel/ka nebo příležitost se objeví. Důležité je nelpět na formě a na načasování. Takhle jsem to měla v posledním roce s hrou na klavír, hodinami boxu, jízdou na koni, arteterapií nebo třeba s aromaterapií.

Do života mi tak přišla moje učitelka klavír, trenér boxu, trenérka jízdy na koni a workshopy arteterapie a aromaterapie. A já vykročila do neznáma, abych se v těch situacích mohla poznávat. Skrze tyto zkušenosti jsem pozvala do svého života hudbu, barvy, vůně a začala vnímat, jak nádherný nástroj je naše tělo a kolik moudrosti právě skrze něj a jednotlivé prožitky ke mně přichází. S každou zkušeností jsem získala cenné diamanty moudrosti, ale také korálky radosti a úžasu. Mnohé z toho, co jsem zažila a prožila pak zapůsobilo i jako hojivý balzám na duši.

Pochopila jsem, jak moc je důležité, abych si promyslela, čemu z toho chci svůj čas a pozornost věnovat více, s čím chci doopravdy tančit, z čeho se chci radovat, co mě doopravdy pohání a kde se mohu dál rozvíjet.

Naučila jsem se ke svému PROČ pravidelně vracet, a to zejména tehdy, když jsem stála u úpatí další pomyslné hory. To se stala například nová klavírní skladba, nový obrázek do arteterapie nebo koneckonců i článek na blog.

Z osobní zkušenosti vím, že si rádi plánujeme více záměrů, než dokážeme ve skutečnosti zvládnout.

Naučila jsem se být k sobě ohleduplná, laskavá a upřímná a toho pomyslného „mamuta“ si rozdělit na malinké, dobře stravitelné kousky. I kdyby to mělo být jen pět minut. Důležité je začít. Vzít štětec a vodovky a pustit se do obrázku. Nachystat si deník, oblíbené pero, samolepky a pastelky a pustit se do zdobení, plánování. Nakonec zjistíte, že z pěti minut se stala celá hodina.

Zkušenosti, které jsem posbírala jinde, se dají krásně použít i při toulkách krajinou cizích jazyků.

Když se chcete toulat krajinou angličtiny nebo němčiny je důležité, abyste si pro ně vytvořili prostor. Lepší slovo je možná časoprostor. Učení jazyků vyžaduje pravidelnost, protože je to dovednost, kterou potřebujete cizelovat od prvních krůčků, až do mistrovství. Proto je tak důležité, abyste si na ně opravdu udělali čas. A pak prostor, kde je bude jen vstřebávat, tím, že se budete dívat na filmy, poslouchat hudbu nebo číst, a pak si prostor, kdy se do nich hluboce ponoříte, kdy se budete učit nová slovíčka, novou gramatiku a věnovat se vědomě procvičování poslechu.

Cokoli budete dělat, by vám mělo přinášet radost, především radost z činnosti jako takové a potom radost z toho, že jste nějaký svůj záměr dotáhli do konce. Proto by to mělo by to být vždy něco dosažitelného, malá vítězství.

Kdy je ten správný moment začít?

Upřímně? Nikdy.

Nikdy nebudete dost připraveni. A ne, ještě jednou zmiňuji, nepotřebujete perfektní plán, protože s každým dalším krokem bude zřejmější, kudy se máte vydat dál.

Ano, budou dny, kdy budete o svých schopnostech a znalostech pochybovat, ale ty pominou. Ano, přijdou chvíle, kdy se vám do ničeho nebude chtít. I ty překonáte. Vaše cesta s cizími jazyky bude pěkně klikatá. Důležité je, abyste to nevzdali, ale vytrvali na ní a oslavovali každé, i to nejmenší, vítězství.

Jsem přesvědčená, že v cizím jazyce se můžete zlepšit a uspět mnohem rychleji, když se soustředíte na to, na čem opravdu záleží.

Vyzkoušejte si se mnou jedno takové malé cvičení. Zkuste si své pocity a vjemy zapsat na papír. Co k vám přichází?

Představte si angličtinu nebo němčinu jako tajuplnou zahradu. Stojíte před jejími branami. Vůbec netušíte, co se stane, až do ní vstoupíte. V ruce držíte zlatý klíč a pomalu odemykáte zlatý zámek. Vstupujete úzkou cestičkou a pomalu se rozhlížíte a rozkoukáváte.

A jak postupujete dál, vítají vás ti, kdo tu zahradu opečovávají. Jsou to vaši laskaví průvodci a zkušení zahradníci. I oni kdysi stáli na vašem místě a prožívali podobné pocity jako vy. Znají mnohá úskalí a znají mnohé zkratky. Umí vnést světlo tam, kde je ještě tma a zmatek.

Představte si, že se s nimi budete učit, jak můžete zasadit semínka radosti, úžasu, vytrvalosti a vytvořit tak nejlepší podmínky proto, aby z těch malých semínek – vašich tajných přání a snů – mohly vyrůst nádherné květiny.

Budou vás také učit, že jste to vy, kdo je zodpovědný za to, jak se vašim rostlinkám bude dařit. Vy jste těmi zahradníky a zahradnicemi, na kterých vše záleží.

Ve vaší zahradě potkáváte lidi, kteří na svých toulkách učí s lehkostí a jsou velmi dobrými zahradníky. Potkáte ale i takové, kterým to nejde, jdou přes sebe, vztekají se a nemohu najít ten správný směr. Vy však musíte zůstat u sebe a nenechat se zmást. Držet se své vlastní navigace, mapy a kompasu a tempa.

Nyní si představte, že jste na svých toulkách tajuplnou zahradou došli k úpatí nádherné a mocné hory. Stojí tam rozcestník a něm nápis „Německá gramatika“ (nebo jakýkoli jiný výraz). A že je to pořádný kopec.

Zkuste se naladit na své tělo. Jaké máte pocity? Cítíte radost a nadšení? Vidíte se na vrcholku této pomyslné hory? Nebo vidíte jen samé balvany a překážky? Strachy, frustraci, zklamání?

Podívejte se na ty balvany a pojmenujte si je: nedostatek času, malá motivace, nechuť, touha po dokonalosti, strach z mluvení, obavy ze selhání.

Podívejte se na každý z balvanů – jak jsou velké, jak jsou těžké?

Představte si, jaké by to bylo, kdyby vy sami, nebo s něčí pomocí, jste dokázali tyto balvany z té cesty odvalit a vaše cesta byla konečně volná. Jaký máte pocit teď? Je to lepší?

Co by vám pomohlo, abyste se cítili lépe? Odpovědi si totiž nosíme uvnitř sebe. Pokud jste odpověď našli, můžete udělat první krok. Kam se vydáte? Kterým směrem a na co zaměříte vaši pozornost? Která přesvědčení pustíte? Čemu a jaké nové zkušenosti se otevřete?

Jsem bytostně přesvědčená o tom, že když budete vytrvale věnovat pozornost tomu, co máte rádi, budete pečovat o semínka zvědavosti a hravosti laskavě a trpělivě a vytvoříte prostor, aby mohla vyrůst do krásy, bude vaše cesta naplněná okamžiky štěstí.

Skrze cizí jazyky můžete objevit nejen vaše dosud skryté dary, dovednosti a schopnosti. Věřím, že angličtinu a němčinu můžete zažít úplně jiným, radostným, a troufám si tvrdit, i léčivým způsobem. Tak směle do toho!